Mezinárodní týden plazmy: 300 tisíc lidí v Evropě pravidelně užívá léky vyrobené z krevní plazmy, v zájmu pacientů je posílit soběstačnost EU v této oblasti

Mezinárodní týden plazmy (International Plasma Awareness Week, IPAW) se koná každoročně první týden v říjnu, a i letos si od 2. do 6. 10. lidé po celém světě připomínají význam dárcovství krevní plazmy, která pomáhá zachraňovat život pacientům s různými typy onemocnění. Česká republika patří mezi čtyři hlavní evropské dodavatele krevní plazmy pro výrobu léků pro Evropskou unii.

Osvětová akce Mezinárodní týden plazmy byla zahájena v roce 2013 a za jejím vznikem stojí organizace Plasma Protein Therapeutics Association (PPTA) a její členské společnosti. „Stovky tisíc pacientů, kteří žijí se vzácnými chorobami, a nespočet dalších lidí, kteří čelí úrazům a naléhavým zdravotním potřebám, se spoléhají na léčbu pomocí plazmatických bílkovin, jež je dostupná pouze díky odhodlání a obětavosti dárců plazmy,“ upozorňuje PPTA. Na rozdíl od tradičních léčiv je zdrojovým materiálem pro většinu plazmatických proteinových terapií lidská plazma. Každý člověk, který je ochoten darovat plazmu, má proto nezastupitelnou roli. V nadcházejícím desetiletí se navíc dle PPTA v evropských zemích zvýší potřeba léčivých přípravků získaných z plazmy, které budou sloužit k léčbě pacientů s řadou vzácných onemocnění a kritických zdravotních stavů. Zatímco poptávka po krevních složkách pro transfuzi zůstává relativně stabilní, průzkum Evropské komise ukazuje, že poptávka po derivátech plazmy roste přibližně o 6 % ročně.

V současné době probíhá na půdě institucí EU diskuze o Nařízení o standardech jakosti a bezpečnosti látek lidského původu určených k použití u člověka. Po 20 letech tak může dojít ke změně evropské legislativy v oblasti látek lidského původu včetně krve a krevní plazmy. „Uvítali bychom zvýšení soběstačnosti zemí Evropské unie v oblasti krevní plazmy pro výrobu léků. Jsme rádi, že Česká republika společně s Německem, Rakouskem a Maďarskem se snaží podporovat dárcovství krevní plazmy, protože podle odhadů jen v Evropě žije více než 300 tisíc pacientů, kteří pravidelně užívají léky vyrobené z krevní plazmy a bez těchto léků se neobejdou. V zájmu pacientů je, aby se k této snaze přidaly i další země,“ uvádí Mgr. Martin Hamšík, ředitel Sdružení pro plazmaferézu, která zastupuje česká soukromá centra odebírající krevní plazmu. V současnosti se téměř 40 % krevní plazmy pro výrobu léků do EU dováží z USA. Přibližně 55 % veškeré přímo darované plazmy v Evropě je darováno dárci pouze ve čtyřech zemích: Rakousku, České republice, Německu a Maďarsku 2 , kde existují kromě veřejných transfúzních stanic a odběrových míst také soukromá centra. V Evropě je dnes přibližně 150 soukromých center pro dárcovství plazmy, v USA je jich 900.

Dosud nejnovější zpřístupněná data Ministerstva zdravotnictví ČR uvádějí, že za rok 2021 bylo v Česku zpracováno více než milion odběrů plazmy plazmaferézou. Odebraná plazma se zpracovává v zahraničí, jelikož náklady na výstavbu továrny na zpracování plazmy jsou velmi vysoké a český trh je příliš malý na to, aby se zpracování na našem území mohlo realizovat. „Zpracování plazmy a výroba léků z plazmy je přeshraniční záležitost. Výrobců, kteří jsou schopni zpracovávat plazmu, jsou jednotky na celém světě,“ upozorňuje MUDr. Richard Král, ředitel plazmaferetických center Amber Plasma. „Kde se léky vyrobily, ve farmacii nehraje roli. Faktem ale je, že v Evropě odebraná plazma může být uplatněna opět pouze v evropských zemích,“ upřesňuje Richard Král. Zpracovaná plazma se tak vrací zpět do ČR ve formě léků, které využívají čeští pacienti. Patří mezi ně například lidé s primární imunodeficiencí, lidé se vzácnými onemocněními jako je např. hereditární angioedém (HAE) a mnozí další.

Cílem Mezinárodního týdne dárcovství plazmy je informovat veřejnost o možnosti dárcovství, ale také vyvracet některé mýty, které se v souvislosti s tímto tématem objevují. Jedním z nich je i tvrzení, že kvůli zvýšení počtu dárců krevní plazmy klesají počty dárců krve. Tato dvě dárcovství se ovšem nevylučují, jeden dobrovolník může darovat jak krev, tak i plazmu. Odstup odběru plazmy od předchozího darování krve je minimálně 4 týdny. Odstup darování krve od předchozího odběru plazmy je minimálně 2 týdny. Podle zprávy PPTA neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly, že dárcovství plazmy má negativní vliv na tradiční zásoby krve v dané zemi. „Rovněž jsem nezaznamenala, že by dárcovství plazmy snížilo počet dárců krve. Většinou se jedná o rozdílné skupiny dárců, takže se navzájem nijak neovlivní,“ potvrzuje i MUDr. Jana Zítková, vedoucí lékařka transfuzního oddělení Klatovské nemocnice.

Víte, že…

  • Plazma je největší samostatná složka lidské krve, tvoří asi 55 %.
  • Obnovuje se do 48 hodin, proto v České republice lze dle platných zákonů darovat plazmu každých 14 dní.
  • Objem odebrané plazmy se pohybuje v rozmezí 650 až 890 ml a závisí zejména na váze dárce.
  • Proces odběru plazmy trvá obvykle 45 až 60 minut.
  • Podmínkou dárcovství plazmy je věk od 18 do 60 let, zdravotní pojištění uzavřené na území EU, dobrý zdravotní stav a váha ideálně více než 50 kilogramů, zároveň by však dárce neměl být morbidně obézní.
  • Celkově může cesta léků od odběru plazmy přes výrobu léku až po jeho podání nemocnému trvat 6–12 měsíců.